90's babies

21:13


Ať vás ani nenapadne se podívat na datum posledního příspěvku. Více než čtvrtroční pauza uplynula a já jsem zde, opět v plné síle, takže se máte na co těšit. Možná. Jestli se mi teda bude chtít, protože blogovat proti své vůli jen proto, aby mi rostla návštěvnost, není pro mě zrovna to pravé ořechové. Lidi v drtivé většině případů vaše nijaké nadšení stejně poznají a vy potom musíte čelit otázkám jako co se děje, co se vám stalo a to, že to už děláte beztak jenom pro prachy (což nedělám, protože nepíšu o ničem, z čeho by někdo něco mohl mít a navíc co si budeme povídat... Kdo by mě potom taky chtěl financovat, že?). 

Ne, že bych v poslední době měla vůbec náladu se nějak v blogové a vůbec celé internetové sféře angažovat. Možná jsem z toho trochu vyrostla a přešla mě chuť se nějak předvádět. Kdo ví. Každopádně, teď jsem zpátky. Dnes trochu s primitivnějším článkem, ale takové se nejenom že dobře píší, ale i dobře čtou, tak to snad nebude úplná ostuda.

Proč vlastně tento název? Protože dnes se všichni tak trochu decentně vracíme zpátky v čase, pociťujeme určitou touhu po jistotě a tak lehce upravujeme a vylepšujeme osvědčené věci z minulosti, které známe už z dob našeho dětství (i když ročníky 97, 98, 99 toho moc z devadesátek nezažily, ale co už, dělejme že ano, přece jenom poděděné oblečení po starších sestřenicích jsme nosili i pár let po té, tak co). 

Dnes, aby jste byli stylově oblečení, tak si stačí projít šatník vašich rodičů za mlada vytahat z něj vše, od potrhaného denimu, návšivek, výrazných provokativních triček, až po flanelky a průsvitné košile. Pokud doma nic takového nemáte, protože vaši rodiče se za toto období hluboce stydí a zapřísáhli se, že takové hrůzy si už v životě neoblečou, nezoufejte, za hříšné peníze si je můžete koupit v obchodě. 

Při poslední návštěvě Ostravy jsem narazila na obchod Stradivarius, jehož atmosféra mě naprosto dostala. Konečně obchod, který se něčím liší a jeho vybrané kousky oblečení nesou svoji stopu a není "jedním z milionu", jak to u ostatních obchodů bývá. A nebo možná taky ne a je to jenom  můj subjektivní pocit. Kdo ví. Abych to ale celé shrnula, Stradivarius mě unesl natolik, že jsem bez nijakého rozmyslu vysolila 600,- za tuto úžasnou jeansku s nášivkama, dost podobnou, jakou kdysi nosila moje máma. Možná ji za 10 let vyhodím, abych mohla za dalších 20 let litovat (stejně jako ona), ale teď je teď a teď jsou tady nové devadesátky. Tak proč si neudělat trochu radost?






Nezapomeňte mě sledovat i na sociálních sítích, jako je FacebookTwitter, InstagramTumblr, nebo si poslechněte naše záznamy z rádiového vysílání na mém Soundcloudu. V případě jakýchkoliv dotazů mě můžete kontaktovat na můj email aliauntieofficial@gmail.com.

You Might Also Like

8 comments

?max-results=5&orderby=published&alt=json-in-script&callback=showrecentposts1\"><\/script>");